Na Šintoistické svatyně můžete v Japonsku narazit doslova na každém kroku a i ve velkoměstech se nachází mnoho malých dřevěných budov, ukrytých ve stínu mrakodrapů, zasvěcených nějaké více či méně významné kami. Nechci zde však rozebírat svatyně jako takové, poměrně pěkně a uceleně se totiž o nich můžete dočíst na wikipedii – místo toho vám raději představím konkrétní čtyři, jež mi z nějakého důvodu přišly zajímavé.
Udo Jingu
Tato svatyně, nacházející se na východním pobřeží Kjúšú zaujme již na první pohled. Zatímco do většiny svatyní jdete po schodech nahoru, zde scházíte do jeskyně nacházející se v útesu, díky čemuž je z Udo Jingu krásný výhled na moře. Samotná svatyně je zasvěcena kami Amatsuhitaka-hiko’nakisatake-ugayafukiaezu-no-Mikoto (天津日高日子波限 建鵜草葦不合命), což je otec císaře Jimmu, legendárního prvního vládce Japonska.
Podle legend se v této jeskyni císař Jimmu buď narodil, nebo zde jako dítě nějakou dobu pobýval. Příběhy se však shodují v jedné věci: Císaře zde nějakou dobu živily dvě skály ve tvaru prsou. Říká se, že voda, která kape z těchto skal, je dobrá na plodnost a pomáhá porodit zdravé dítě. Japonci se zde často modlí za šťastné manželství, zdravé dítě či bezproblémový porod. Není tedy divu, že svatyně je velmi vyhledávaná mezi novomanžely.
K této svatyni se váže ještě jeden zajímavý zvyk: Za sto yenů si zde můžete koupit pět hliněných míčků ve tvaru stylizované želvy. Těmto míčkům se říká Undama a pokud se z terasy alespoň jedním strefíte na cíl, splní se vám přání. Aby ale přání mohlo fungovat, musí muži házet levou rukou a ženy pravou.
Ama no Iwato Jinja
Pokud jste četli článek Obejdi sloup a stvoř ostrovy, tak určitě víte, že sluneční bohyně Amaterasu se jednou urazila a zavřela se do jeskyně. Celý svět se tehdy ponořil do tmy a ostatním bohům se podařilo Amaterasu vylákat až lstí. Ona jeskyně se jmenuje Ama no Iwato a nachází se zde šintoistická svatyně. Tato svatyně je rozdělena řekou Iwato na dvě části. Do západní (Nishi Hongu) mají přístup i návštěvníci, zatímco do východní časti (Higashi Hongu), jež se nachází v samotné jeskyni, je přístup zapovězen. Pro ty, kteří chtějí zahlédnout Ama no Iwato, je zde vyhlídková plošina, nicméně focení ve směru jeskyně je taktéž zakázáno.
Podél řeky Iwato vede od Nishi Hongu cesta k další jeskyni jménem Amano Yasugawara. Na tomto místě se bohové sešli, aby se rozhodli, co budou dělat s uraženou Amaterasu. I zde se nachází svatyně, tentokráte však volně přístupná pro každého. Kolem cesty je spousta malých hromádek kamenů, které zde umisťují poutníci.
Ame-no-uzume se snaží tancem vylákat Amaterasu
Zeniarai Benten
V roce 1192 se Minamoto Yoritomo stal šógunem a nastolil novou vládu Kamakura Bakufu. Jedné noci, po sérii dlouhých bojů, se mu ve snu zjevil stařec a pravil: „Jsem bůh Ugafukujin. V rokli severozápadně od Kamakury se nachází pramen. Nalezni jej a začni uctívat Ugafukujina. Lidé tak budou moci znova nalézt víru a mír bude obnoven.“ Minamoto poslechl starcovu radu a na místě, kde našel pramen, nechal vyhloubit jeskyni a v ní zbudovat svatyni. Alespoň tak praví legenda.
V roce 1257 navštívil svatyni Tokiyori Hojo a umyl si ve zdejší vodě své mince. Tvrdil, že takto by se mu mohly zdvojnásobit. Ostatní lidé to slyšeli a tak započala tradice, dodržovaná dodnes. Takřka nepřetržitě sem proudí lidé, kteří doufají, že díky umytí svých peněz zbohatnou. Zajímavostí je, že dvě třetiny návštěvníků jsou ženy.
Zmíněný sen se měl Minamotovi zdát dne Hada, měsíce Hada, roku Hada a proto víra v Ugafukujina splynula s vírou v hadího buddhistického boha Benzaitena. Svatyně se díky tomu stala jak šintoistickou, tak i buddhistickou a toto spojení vydrželo dodnes i přes snahu vlády v období Meiji, kdy docházelo k vzájemnému oddělení těchto dvou náboženství.
Svatyně Itsukushima
Tato svatyně je jednou z nejslavnějších na světě a to hlavně díky unikátní „plavoucí“ Torii bráně. Nachází se v malé zátoce ostrova Miyajima, jež byl odedávna posvátným místem. Na tomto ostrově dokonce nesměl nikdo pobývat a i dnes je zde zákaz porodů a pohřbů, aby se zachovala jeho čistota. První chrám zde byl vybudován pravděpodobně již v šestém století a první písemný záznam pak pochází z roku 811. V roce 1168 si Taira no Kiyomori, jeden z nejmocnějších můžu konce Heian éry, vybral tento ostrov pro stavbu klanové svatyně, a i když ta byla díky požárům a tajfunům zničena, tak nová svatyně, postavená v roce 1572, byla postavena dle jejího vzoru.
Celá svatyně je postavena na pilířích, díky čemuž za přílivu vypadá, jako by plavala na vodě. Tato netradiční konstrukce vyplývá právě z posvátnosti ostrova, neboť svatyně díky tomu jakoby není na ostrově, i když je na něj při odlivu možné dojít suchou nohou až od Torii brány. Ostatně procházka k bráně je za odlivu oblíbenou kratochvílí nejen turistů a spousta Japonců strká do spár ve dřevě bráně mince, což jim má splnit jejich přání.
Svatyně Itsukushima byla v roce 1996 přidána do seznamu památek UNESCO
To je pro dnešek ze svatyní vše. Samozřejmě, že v Japonsku je mnohem více unikátních svatyní a pokud budete chtít, tak se k nim vrátím někdy příště.
Zatím jsme nevydali žádný podobný článek











