Válečné zločiny Jednotky 731

Japonsko se během okupace Mandžuska a druhé světové války dopustilo mnoha válečných zločinů, srovnatelných s těmi nacistickými. Masové vraždy, znásilňování, rabování a mnohé další bylo takřka a denním pořádku. Japonští vojáci si mohli s podrobeným obyvatelstvem dělat takřka cokoliv. Mezi válečnými zločinci však jedna skupina vyčnívá nad ty ostatní – Jednotka 731. Desítky tisíců Číňanů, Korejců a dalších zemřelo strašnou smrtí z ruk tohoto útvaru.

Shiro Ishii

V roce 1925 bylo Ženevskou konvencí zakázáno použití biologických zbraní, ovšem Japonsko tento zákaz pochopilo po svém. Několik vysokých důstojníku napadlo, že biologické zbraně musí být pěkně účinné, když je třeba je zakázat a tak nejenže ignorovali Ženevskou konvenci, ale zároveň začali přemýšlet nad vlastním výzkumem. Zde přichází do hry Shiro Ishii (1892 – 1959). Ishii vystudoval medicínu na Imperiální univerzitě v Kyotu a v roce 1928 a později zde získal i doktorát. V roce 1928 byl vyslán jako vojenský atašé na západ, kde sbíral poznatky o chemických a biologických zbraních. Po svém návratu získává hodnost majora a stává se chráněncem Sadao Arakiho, ministra války. Zakládá Vojenskou výzkumnou laboratoř pro prevenci epidemií. Není jisté, jestli už v té době neprováděl experimenty na lidech.

V roce 1931 Japonsko zahajuje invazi do Mandžuska, které v roce 1932 úspěšně ovládne. 70 kilometrů od města Harbinu buduje Ishii své první velké výzkumné centrum, oficiálně pobočku laboratoře pro prevenci šíření epidemií. Začíná dostávat tajné dotace a zakládá takzvanou „Jednotku Togo“ čítající 300 mužů. V komplexu, jemuž se přezdívá „Pevnost Zhong Ma“, je drženo asi 500 – 600 vězňů od zlodějů po podezřelé osoby. Vězni dostávají dobře najíst a pravidelně cvičí, Ishii potřebuje spoustu zdravých jedinců, pro své experimenty.

Nákres testu bomb

Každý den je několika vězňům odebrán půl litr krve, když je vězeň příliš slabý, dostává smrtící injekci. Mnoho vězňů je pitváno za živa. Vědci provádí mnoho detailních výzkumů – všechny na lidech. Věší vězně vzhůru nohama a měří, za jak dlouho se udusí. Pouštějí do vězňů elektrický proud o různých intenzitách. Časté byly výzkumy omrzlin. Subjektu se nechala zmrznout končetina, jež se poté amputovala a zkoumala. Po té, co byly vykonány testy na všech končetinách, byl subjekt, ze kterého zbývalo jen torzo, buď nakažen morem nebo rovnou pitván za živa – věřilo se, že anestézie by ovlivnila výsledky. Vědci zkoušeli amputovat končetiny a přišívat je k opačným částem těla. Testovali se i zbraně. U vězňů se nechávaly v různých vzdálenostech vybuchovat granáty a zkoumány byli i výsledky plamenometů a bakteriologických bomb.

Vězňům byly odebírány části jater, ledvin, mozku. Ishii zkusil i vyoperovat žaludek a přišít jícen rovnou k vnitřnostem. Do ledvin byla vpichována koňská moč a do žil byl vpichován vzduch. Vězni byli často dopováni velkými dávkami heroinu či opia. Byli nuceni jíst jídlo prolezlé cholerou. Běžně se na nich zkoumali následky kyanidu a antraxu. Ženám byly vyoperovávány plody. Dělali se testy i na dětech a nemluvňatech. Oběti umírali pod rentgenovými paprsky a v tlakových komorách.

V roce1936 je založena Jednotka 731, oficiálně určená k čištění vody. Ishii mezitím veřejně publikuje vědecké práce a přednáší na univerzitách. Jedné přednášce je přítomen i princ. Testovací subjekty jsou označovány jako opice, ale je veřejným tajemstvím, že veškerý výzkum probíhá na lidech. V roce 1938 je Ishiiho jednotka přemístěna do Ping Fanu. Objekt je maskován za pilu a jednotka zaříná vězňům žertem přezdívat klády – těch zde podle odhadů zemřelo zhruba devět tisíc.
Ishii je povýšen až do funkce velitele lékařského oddělení první armády.

Na konci války, když už byla porážka Japonska neodvratná, nechává Ishii popravit všechny zbývající vězně a vyhazuje komplex v Ping Fanu do povětří. Všichni podřízení musí před návratem do Japonska přísahat mlčenlivost. Jsou likvidovány všechny záznamy. Japonsko se vzdává a v roce 1948 začínají procesy s válečnými zločinci. Na lavici obviněných nesedí nikdo z Jednotky 731.

V USA byly samozřejmě testy na lidech zakázány, takže byl Ishiiho výzkum pro americkou armádu nedocenitelný. Douglas MacArthur informuje v květnu 1947, že by teoreticky bylo možné získat výsledky pokusů, pokud by USA přislíbilo, že je nepoužije jako důkazní materiál. Americká vláda se zvysoka vykašle na jakoukoliv spravedlnost, hlavně když získá data získaná sedmi lety týraní vězňů. Ishii, jež je v té době v rukách americké rozvědky, s dohodou souhlasí a všichni pohlaváři Jednotky 731 včetně Ishiiho získávají imunitu, takže nikdy nepředstoupí před soud. Mnozí se dají na politiku či získávají jiné vysoké posty. Ishii umírá v roce 1956 v Chibě na rakovinu krku.

Odhaduje se, že Japonsko během války usmrtilo biologickými zbraněmi zhruba 580 000 lidí. Existence jednotky 731 je držena v tajnosti až do osmdesátých let, kdy je jen náhodou odhalena. Japonsko se za spáchané zločiny nikdy oficiálně neomluvilo.