Možná to znáte…hlavně ti z vás, kdo jsou vášniví rybáři…najednou se vám na udici, v podběráku nebo v obchodě před Vánoci v igelitce objeví ryba. Prostě ryba. Jakákoli.
Kromě toho, že se s ní kocháte a rochníte ve vaně, fotíte před rybníkem a schováváte si vypreparovanou hlavu na památku…co ještě s ní předtím než ji sníte?
Vemte si příklad z japonských rybářů. Ti, pokud chytili nějaký opravdu super cool úlovek, natřeli ho barvou a mrsk s ním na plátno. A o památku a obraz v jednom měli postaráno. Teda v praxi to vypadalo spíše tak, že rybu (kraba, mušli a cokoli jiného mořského) položili na dřevěnou lavici, nanesli speciální tuš sumi a pečlivě obtiskli na rýžový papír. A pak třeba v hospůdce nebo v jídelně vám přinesli nejen kousek masa, ale i obraz jako důkaz o životní velikosti vaší rybí porce, když se ještě proháněla ve vodě. Tato umělecká vložka byla nezbytnou součástí každé chutné večeře.
Gyotaku vznikla na počátku 19. století, je známa pod názvem gyo-shu nebo uo-zuri. Mezi další výrazy můžeme řadit gyo-kei a uo-gata, kdy gyo znamená ryba a taku něco jako dojem, imprese, zachycení okamžiku. Techniku gyotaku ji pojmout dvojím způsobem. První přímá metoda, ta tradičnější, se dělá tak, že se prakticky „natře ryba“ a otiskne na čistý papír. Pak existuje ještě jeden způsob, pro mnohé živočichofily vhodnější. Vezmete rybu, přikryjete ji čistým papírem a pomocí tuše a houbičky se vám za chvíli budou na papíře objevovat jednotlivé šupiny a ploutve. Je to něco podobného, když jste jako malí tužkou čmárali po papíře a vyloupla se vám pětikoruna, která byla schovaná vespod. Samozřejmě přímou technikou získáte daleko kvalitnější a podrobnější tisk, metoda nepřímá vytváří spíše abstraktnější tvary.
Dnes je tato výtvarná technika oblíbená nejen u rybářů, uměleckých tiskařů, ale také u japonských dětí. Jen místo živých ryb se v školních hodinách používají gumové repliky a místo tuší akrylové barvy. Umělci samozřejmě stále používají živé ryby (autentičnost je proste autentičnost) a kromě černých tuší používají i barevné odstíny. Ale existují i goytaku surfy a tam se tuš určitě používat nebude.
Nejstarší dochované japonské gyotaku se datuje do roku 1862.
Další články, jež by vás mohly zaujmout:












