Národní sumo tour je nyní na cestě Japonskem. Existovala ještě před založením JSA (Japan Sumo Association). A zdá se, že byla vždy místem, kde se setkával sport a organizovaný zločin. Vzhledem k tomu, co se dělo v poslední době (Sumo prožívá těžké období) by možná bylo zajímavé si některá fakta připomenout.
Mně v tom pomohl článek, který nedávno vyšel na Mainichi. A protože jsem zodpovědný redaktor, rozhodl jsem se ho pro vás přeložit a doplnit o vlastní postřehy.
Dle záznamů JSA se podoba staré tour nijak nelišila od toho, co můžeme sledovat dnes. Jednalo se vlastně o způsob, jakým organizátoři (sumo stáje, jakákoli sumo organizace) vydělávali peníze v období mezi turnaji. A protože v období Edo byly centry suma Edo, Osaka a Kyoto, vydávali se do dalších částí Japonska, aby se všichni mohli podívat na slavné zápasníky.
Většinou je taková událost soustředěna kolem jednoho slavného zápasníka a kolem něj se postaví skupina vyzyvatelů, komiků a mnoha dalších lidi spjatých se sumo.
JSA začala tour organizovat až v roce 1957. Jedním z důvodů byla i snaha o jakéhosi arbitra suma a vyčištění stájí od pochybných peněz.
Dnes to funguje tak, že za jeden den platí organizator JSA zhruba 8,5 milionů jenů, za víkend nebo státní svátek pak 9 milionů. Ještě v roce 1990 stál jeden den “pouhých” 5 milionů. Kde bude další zastávka tour záleží na domluvě s místními promotéry a organizátory. JSA je ochotná dojet téměř kamkoliv, ačkoliv… Právě to, jak je sumo populární se odráží i na počtu zastávek tour a městech, do kterých přijede. Když v devadesátých letech minulého století přišli na scénu bratři Wakanohana a Takanohana trvala tour (pokud bychom nasčítali všechny dny během roku) 90 dnů. Již o pět let později, kdy bylo sumo na vrcholu popularity, vypověděla JSA smlouvy se spoluorganizátory a začala vše dělat po svém. Zdůvodňovala to zjednodušením peněžních toků. Zároveň omezila jak počet dnů, tak i místa, do kterých se jezdilo. Najednou se místo vycházení vstříc fanouškům jezdilo jen do velkých měst, ve kterých se dala předpokládat velká návštěvnost.
Dnes, kdy popularita klesá a všichni se snaží udržet si své, se jezdí i do malých a středních měst. Návrat k lokálním organizátorům se datuje od roku 2003, ale i tak si JSA stěžuje, že o tour není zájem jako kdysi. Vždyť počet zastávek nyní klesl na třetinu oproti devadesátým létům. Jenže za to si může JSA tak trochu sama.
Tady se zastavíme u vlastního pořádání jednotlivých zastávek tour. V každém městě, kde se koná, není ideální prostředí (rozuměj hala) a tak třeba v případě špatného počasí nenavštíví akci dostatečný počet lidí. V nejhorším případě si málo lidí koupí vstupenky v předprodeji. A tak se často žádá o podporu nějaká místní “vlivná” osoba, aby svým jménem zaštítila konání akce. A zde se dostáváme k napojení na yakuzu.
Neoficiální zdroje mluví až o osmdesáti procentech akcí pořádaných v regionu Kansai, které byly organizovány přímo yakuzou. A to je, jak sami uznáte, dost. Po turnaji někteří yakuzáčtí pohlaváři pořádají pitky se zápasníky, scházejí se s trenéry a vůbec se těší úctě lidí kolem sumo.
Například v roce 1971 bylo zjištěno, že Jokozunové a Ozeki mají již dlouho přímé vazby na gangstery. A tak hned následující rok JSA vydává nařízení, které má za pomoci šéfů stájí omezit tuto bující temnou stránku suma.
V období, kdy JSA organizovala zastávky tour sama (1995-2002), byl vliv yakuzy snížen na minimum, ale i tak se občas významní zločinci objevovali na prominentních místech. Na druhou stranu vše vypadalo jen jako stín někdejších problémů. Až do letošního roku, kdy se objevil další skandál. Nyní, nejenže návrat ke starší formě organizace tour vyvolává otázky, jak je to s napojením na kriminální organizace, ale JSA musí ještě dokazovat, že většina mladých zápasníků nemá s yakuzou nic společného a nikdy mít nebude.
Jenže povede se někdy sumu opravdu vyklouznout z osidel zločinu? Já osobně si to nemyslím. Stejně jako kdekoli jinde, zbohatlíci budou chtít své jmění utápět ve sportu, jako důkaz prestiže a moci. Stejně tak i v Japonsku se na sumu budou chtít podílet vlivní a bohatí. A do této definice spadá i část členů yakuzy.
Další články, jež by vás mohly zaujmout:
Programátor, spoluorganizátor MAniFestu a Orient-Conu. Podílel se na Nippon-conu, AMconu a Dunaconu. Přednáší ledaskde.
Jazykový antitalent. Převážně nespolehlivý všeuměl.
