Naježené černé vlasy se zachvějí pod tlakem utahované čelenky. Zúžené oči a zorničky, jejichž rudočerná síla je schopná proniknout do hlubin duše a roztrhat ji. Mezi konečky prstů přeskočí několik jiskřiček. V dalším momentu jen dopadá prach na místo, kde postava stála, zatímco hrdina se řítí na nepřítele, ruku proměněnou v jeden modrý blesk. Slunce přetváří plátno oblohy na zářivou oranžovou a vzduch je rozťat zpěvem tisíce ptáků. Chidori!
Uchvácený divák, či divačka, vstávají a na vzrušením nejistých nohách odchází ke svému stolu, kde si roztřesenýma rukama vyrývají lístkovou spirálu do čelenky vlastní. Tedy, ne že bych snad měl něco proti cosplayi, nebo Narutovi, nicméně jsem si tento převelice populární seriál vybral jako jakýsi příklad, na kterém bych rád ukázal rozdíl mezi přístupem běžného fanouška, a člověka, který se japanologii věnuje.
Berte tento článek trochu jako náborový materiál, komunita milovníků všeho japonského se v posledních letech znatelně rozrůstá, a proto je škoda, že drtivá většina zasažených zůstane právě jen u anime a občasného arigatou někde v hospodě.
Jisté varování však proběhnout musí, zapomeňte na noci u anime nebo dorama a stejně tak na pobíhání po dvoře s bokkenem a řvaní bankai, učit se japonsky je trošku jiné kafe. Představte si spíš dlouhé noci mechanického biflování znaků a pak jejich nekonečné přepisování, abyste si je vštípili do svalové paměti. Připravte se na nutnost přestat myslet česky, protože japonština je jednoduše konstruovaná úplně, ale úplně jinak. Je slabiková, takže je také nutno počítat s tím, že mnoho slov zní buď stejně, nebo velice podobně. A až se člověk pokusí do hlavy vměstnat asi tak sedmnáct a půl použití jedné partikule, taky se mu z toho začne točit svět. A mimochodem, za dobu bakalářského studia máte umět znaků dost přes dva tisíce, plus se naučit kompletní gramatiku a vůbec, být schopni mluvit možná o malinko lépe, než průměrný Japonec. Dovedete si tedy jistě představit, jak intenzivní učení je, nehlaste se tedy, pokud nechcete zemi vycházejícího slunce obětovat půl života – dávat si japonštinu, protože nevíte, co jiného by vás mohlo bavit, je hloupost. Nedělejte to, předejdete tak trpkému zklamání.
Pokud se mi nepovedlo vás odradit, přichází na řadu věci, kvůli kterým studovat japonštinu cenu rozhodně má. Že se jedná o perspektivní jazyk a o pracovní příležitosti mít nouzi nebudete, to snad ani nemá cenu zmiňovat. A umět o řeč navíc se hodí vždycky. Krom toho se však také běžně potkáte s Japonci a ruku na srdce, kolik běžných lidí má šanci pravidelně zajít na pivo s někým z Japonska? Učit vás samozřejmě také budou rodilí mluvčí, žádný lehce nedůvěryhodný člověk, jehož tetička z druhého kolena si kdysi koupila v Aomori jablko. Když zuby nehty překonáte fázi mechanického vštěpování kanji, znaky najednou začnou dávat smysl. Tak přichází fáze, kdy budete nechápajícím kamarádům kreslit na lístky v hospodě rozsypaný čaj a k tomu jim nadšeně povykládáte, jak hrozně zábavný tenhle znak je, protože tahle jeho část znamená „veselý“, tahle „tráva“ a dohromady to je „droga“. Ne, to jsem si nevymyslel. A nakonec, ten pocit, kdy někdo japonštinou potrefený jen z anime děkuje nadřazené osobě oním arigatou, a vy si můžete jen pomyslet své, protože takhle se prostě slušně neděkuje, ten je k nezaplacení.
Apeluji tedy na ty z vás, kteří to myslí dost vážně na to, aby nezůstali jen u pějících rudých západů a rasenganů – zkuste o studiu přemýšlet, opravdu to stojí za to. A představte si, jaký obdiv si vysloužíte, když někde na conu, mezi lidmi, kteří zvládnou možná to „kakoiii“, začnete mluvit japonsky.
Zatím jsme nevydali žádný podobný článek
Ale no tak nebudeme přece tolik přehánět.
Prehanet? Pro cloveka, ktery nevi o japonstine ani zbla, je zejmena prvak peklo straveny nad skriptama a papirama kanji, tak to imo proste je =)
Preháňat? To je také sladké! :D
Záleží, jaký k tomu máš vztah. Ano, asi by to bylo peklo i pro mě, kdybych to kdysi vnímal jenom jako učení.
Nevím nu, jde nejspíš o ten přístup k tomu. Podle toho, jak se k tomu člověk postaví, je to pro něj peklo anebo vlastně celkem zábava (když pak máme třeba něco, co utíká před psem do trávy na poli nebo spálenou vesnici, že ano).
Ale samozřejmě názor je to můj.
ale jiste, to sem chtel naznacit tou casti, ze prijde chvile, kdy to cloveku zacne davat smysl a je to parada. Ale ten zacatek, kdy sou to vsecho jenom carecky, nemuze snad bavit nikoho, rekl bych =)
Jan Slavík Já to nějak nevnímal jako nějakou hořeli, jestli to bylo tím, že jsem ve znacích od samého začátku samouk (jak píšeš o tom animu, tak přesně tomu patří zásluha za moje první 400, jak jsem se díval, tak jsem si semtam vypisoval random slova, co mě zaujala, do Wakanu a následně si je jen tak čas od času začal čmárat na papír. Druhá a vlastně poslední fáze patří už jenom čtení).
Ale samozřejmě si ještě pamatuji, jaké to bylo, když jsem kao přestal psát jako změť čar a začal jsem k sobě skládat tacu, útes, chlupy a velkou mušli.
v tom pripade ti zavidim, ja sem se treba znaky nikdy sam neucil, jenom sem se pokousel naucit se trochu gramatiky =). A taky je to videt, ted tech kanji umim tak mozna 300 a to nevim, jestli nahodou neprehanim, ale zaplatpanbu v kou z koukou taky vidim strom a pod nim otce s celenkou a ne random cmaranici. A presne o tom sem mluvil =)
Jan Slavík Tak snad, když už člověk jednou překročí tu hranici mezi čárami a menšími složkami, tak by se neměl vracet zpátky, ne?
Musíš holt víc koukat na animu, jinak to nevidím.:D
meh, hrozne dlouho sem nepotkal zadny, co by me nejak zvlast zaujalo, coz me mozna trochu mrzi. Koukat se dokola na sen to chihiro taky neni uplne koser =D
Jan Slavík Můžeš zkusit něco z pětek (krom Carnival Phantasm asi, to je jen pro Type-Moon fagy, Tsukihime, Fate série:D).:D
cece ja ti ani nevim, jestli chci videt neco, co se menuje tsukihime =DD
Jan Slavík Nechceš to vidět, protože to nemá adaptaci, jedině přečíst (stejně jako Fate/Stay, to má jen poloviční adaptaci).
Well, pokud se to někdo jenom učí a nebaví ho to, tak to potom asi přehánění nebude, nu.:D
Což, baviť to človeka baví, ale tá hrôza, keď si človek už necíti ruku, má hmlu pred očami a pred sebou ešte niekoľko hodín prepisovania kanji, to preháňanie nie je.
Ináč je japončina úžasný jazyk a ani raz som neoľutovala, že som ju išla študovať. Len vravím, že drina je to poriadna :D
Michaela Kováčová Nu, jak myslíš.
A ta část o trpkém zklamání byla z vlastní zkušenosti? :) I když prostředek článku zní jak kapitola z deníku Popelky sadisticky týrané stylem "čaj-rýže-přeber" v důsledku svého předchozího nedostatku informací, nějak mě to ani moc nešokuje :). Přece nepůjdu na vejšku s tím, že to bude brnkačka, když chci, aby ze mě něco bylo :). A vůbec – tahle doba akorát pořád dokola skloňuje slovo "úspěch", až je to skoro nehezké, ale je to tak. Řekla bych, že studenti japonštiny v našich končinách jsou na tom pořád o něco málo lépe než třeba takoví medici. Nakonec je to ale všechno jen o osobním přístupu. Btw: někde jsem četla, že dva tisíce znaků má v Japonsku znát člověk, který vyleze ze základky… pravda nebo kec? : ) P.S.: Děkuji za zajímavý článek :)
nene, nejedna se o vlastni zkusenost, ale o fakt, ze dobra polovina rocniku tradicne zjisti, ze to nedavaji, protoze nevedeli, co od toho cekat =)
Jan Slavík Nevěděli, co od toho čekat? A jak se tedy připravovali třeba na přijímačky? A vůbec, co je pravdy na tom, že svůj výsledek přijímaček na JS na Karlově univerzitě je třeba podpořit nějakými těmi korunkami? Známá, která tam dělala přijímačky 2 roky zpátky, o tom nemluvila moc lichotivě. Prý si dávala jak test z reálií, přepisu, angličtinu a tenkrát i sloh, a stejně neúspěch :/. Nebo je laťka zkrátka tak moc vysoko? : )
Michaela Šmolíková na karlovce je ta japonstina postavena na hlavu, proto doporucuju olomouc =) teda, pokud te zajma ta zem, realie, historie, literatura, co ja vim, UK je asi fajn, ale kdyz se chces naucit japonsky, tak ne =D. A do olomouce se bere bez predbezne znalosti japonstiny, tedy na zaklade TSPcek, nebo driv scii, takze nevedeli, co od toho cekat, kdyz to byli lide japonstinou netknuti… proto tam apeluju na to, aby si to nikdo nedaval kdyz uz nevi co jinyho =))
Jan Slavík Proč myslíš, že je na tom japonština v Praze tak špatně? : ) (omlouvám se za vyzvídání, ale jsem prostě zvědavá :)) O Olomouci jsem taky uvažovala, ale už to na mě bylo opravdu moc daleko (a taky dost peněz za přihlášky), tak budu zkoušet akorát Prahu a Brno… Máš nějaké ohlasy i odtamtud? : )
Michaela Šmolíková podle me studium japanistiky musi byt vsude stejne uz jen z duvodu, ze je to filologie, tedy vyuka jazyka i dejin atd. Samozrejme ze jazyk (pismo) bude v tomto pripade nejtezsi a priprava zabere nejvice casu.
Ja jsem v Brne, na japanistiku jsem sla z cisteho zajmu o zemi, kulturu, tedy dozvedet se informace, naucit se jazyk. Sla jsem z graficke skoly kde jsme se spis flakali, uceni minimalni. Samozrejme ze prvni semestr jsem absolutne nezvladla, predevsim pismo, vubec jsem nevedela co od toho cekat a na podzim budu opakovat. Snazim se ted vse poradne naucit a pripravit se, naprosto jsem zmenila pristup k celemu uceni, vidim to jinak nez pred pul rokem, bavi me kazdy nove nauceny znak a mam z toho radost.
Pripravu na prijimacky jsem moc nehrotila, neumela jsem ani kanu a kdybych mohla vratit cas tak se to nasrotim fakt maximalne:D, meli jsme totiz obe abecedy probrane uz ve dvou prvnich tydnech..proste neda se to stihat bez pripravy,takze aspon kanu fakt doporucuji.
Preji hodne stesti a treba se tam za rok potkame;)
Marki Smolková Děkuji :). Nejsem si jistá, zda se dá říct, že studium téhož oboru je na všech univerzitách stejné. Přecejen – když dva dělají totéž, není to totéž :). Zájem o Japonsko u mě sice už pár let převyšuje zájem o jiné země a kultury, ale nikdy jsem nesbírala informace nijak systematicky; spíš vždycky tak nárazově a jen to, co mě opravdu zajímalo, takže jsou pro mě přijímačky trošku strašák… Zvlášť když zájem o tenhle obor v poslední době tak prudce narůstá a počty přijatých se nemění :(. Byla jsem letos v Brně na dni otevřených dveří a abych pravdu řekla, na mě to zapůsobilo trochu nedůvěryhodně :/. Je to tam prý celkem nově a bylo nám řečeno, že si sami ten obor tak nějak "oťukávají", no, nevím. Zase je pravda, že do Prahy se pohrne každý a lidi tam k sobě navzájem asi moc vstřícní nebudou, což bylo koneckonců vidět i na DOD. Zase tam má ten obor ale nějakou tradici. Chjo, tohle bude ještě veselé… : D
Michaela Šmolíková Tak vizjak, v Praze se pocita, ze toho hodne o Japonsku vis, ze samozrejme umis aspon kanu a ze vis, jak se menuje ctvrtej ministr zleva. Napriklad. A zamereni je fakt hlavne na literaturu, historii, kulturu – ne tolik na jazyk. U nas v Olomouci nemusis umet japonsky ani zbleptnout (ale musis se snazit se ucit rychle, je to prece jenom tempo) a zamereni jsme hlavne na jazyk a kanji, literaturu a filosofii a podobne hrotime mene. A z Brna zas tolik zprav nemam, akorat je to tam relativne novej obor, takze sem slysel ze misty celkem chaos a hlavne je tam ucej radikaly u znaku, coz je desna pitomost =D
Jan Slavík S kanou problém nemám a co se literatury, historie a celkově kultury týče, to mě zajímá taky :). Zase je fakt, že ten jazyk je hlavní… Ale předpokládám, že to, jak se ho naučíš, záleží asi hodně na vlastním nasazení, a že se bude student od studenta na téže škole lišit právě tím :). Ale možná jsem měla vážněji uvažovat i o Olomouci; nakonec to vypadá, že tam to bude přínosnější studium než v Brně… no, nevadí, když to letos s japonskými studii nevyjde, budu mít zase celý rok na to se to naučit a zkusit štěstí třeba i v Olomouci : ). Jak to máte u vás třeba s mezinárodními zkouškami (JLPT?)? Je tam o ně zájem? Připravují vás na ně nějakým způsobem, nebo se o to vůbec nestarají? : )
Michaela Šmolíková na jlpt se od nas samozrejme jezdi, o zadny cileny priprave nevim, ale ona ta japonstina tady fakt neni takova sranda, jak rika watanabe sensei – kdyz zvladas jazykovy cviceni v hodinach ve druhaku, das i JLPT3 =). A samozrejme, kdyz jsi magor, tak si muzes troufnout i na dvojky nebo jednicky, ale to te buh provazej =D.
Jo, a nazor, ze "vsude to bude stejny, pac je to filologie" mi prijde, a ted velice eufemizuji, ponekud bizarni. Samozrejme, ze neni, proboha, jiny lidi, jiny skripta, jiny postupy, jiny zamereni, jiny predmety, jina skola, to je snad jasny, ne >_>
Jan Slavík haha, samozrejme ze zpusoby vyuky, ucebnice atd. bude mit asi kazda skola jiny, zas tak do detailu jsem to nemyslela…
ja nevim, zas tak bych to Brno neodsuzovala, ucitele mame fakt super, na vyjimku, ale o tom se tady radeji nebudu zminovat
Prvně chci gratulovat k zajímavému článku.
Obě výše zmíněná anime jsem viděla celá (a nejednou) a i přesto jsem si nemyslela a nemyslím si, že studium japonštiny a japanologie je o "pobíhání po dvoře a řvání BANKAI, či RASENGAN", nebo snad o uchvacování někoho na conu. (tím nenarážím na to, že ty by sis to snad myslel)
Jsem ve třetím ročníku gymnázia a velmi aktivně se připravuji, načítám a memoruji o Japonsku, pečlivě opakuji znaky co už ovládám, sleduji filmu a denně čtu zprávy, abych dosáhla jednoho z mých cílů a to být přijata na UK.
Myslím si, že japanistika, potažmo japonština je především o dřině, tvrdé práci, dřině a hlavně tvrdé práci. Jsem připravena na to, že některé noci a nejspíš i víc nocí obětuji učení, že tomu obětuji osobní život i sport. Proto pevně věřím, že poté co budu studovat nedojdu k ještě větší deziluzi než jsem došlo svým samostudiem :)